Aerobní přístroje pro doma

"Jaký rotoped, nebo nějaký podobný přístroj si (mé manželce...) mám koupit domů pro udržování (získání..) štíhlé postavy?" Podobně formulované dotazy se často objevují v poště našich "návštěvníků". Na tomto místě nebudu zdůrazňovat prospěšnost aerobních aktivit pro tělesnou zdatnost a zdraví (to možná proberu někdy v samostatném článku).

Poznámka na okraj: Víte co znamená aerobní?

Nechci nikoho podceňovat, ale raději si trochu tento pojem přiblížíme:

Aerobní znamená za přítomnosti kyslíku. Mluvíme-li tedy o aerobní aktivitě, jedná se o dlouhodobější činnost relativně menší intenzity, kdy dochází k dostatečnému okysličování organismu. V této situaci mohou být k pokrytí energetické potřeby výkonu využity zásoby tělesného tuku (krom jiných nositelů energie). V aerobní oblasti výkonu se pohybujeme při srdeční tepové frekvenci přibližně kolem 120 - 140 tepů za minutu. (Předchozí větou jsem problematiku velice zjednodušil, ale pro naše účely můžeme tvrzení pokládat za platné. Ve skutečnosti je aerobní pásmo širší.) Zda jsme v optimálním pásmu tepové frekvence můžeme zjistit samozřejmě změřením tepu. Některé přístroje jsou měřidly (většinou si připnete na ucho slušivou klipsnu s čidlem) vybaveny, ale není to zdaleka standardní vybavení. Co teď? Zkoušeli jste veslovat na trenažéru, držet prsty na zápěstí a sledovat k tomu vteřiny na hodinkách? Jestli jste to zvládli, tak se o vás dočteme v dalším pokračování Harryho Pottera. Řešení je naštěstí podstatně jednodušší, v optimální zóně se nacházíte, pokud jste schopni vcelku bez větších problémů komunikovat s okolními osobami. (Hádanka: proč se aerobiku říká aerobik?... To bych tedy hrozně rád věděl.)

Aerobní přístroje vhodné pro vybavení domácí tělocvičny si můžeme pracovně rozdělit do několika základních skupin:

[editovat] Rotopedy

dříve nazývané stacionární kola, cyklotrenažéry, ergometry a pod., jsou vhodné pravděpodobně pro nejširší okruh cvičenců. Aktivita je vhodná i při různých problémech s pohybovým aparátem (potíže s koleními, či kyčelními klouby apod.), nevýhodou je poměrně úzký "záběr" účinku, zatěžovány jsou jen spodní končetiny a na nich především kvadricepsy (přední strana stehen). Vybrat si můžete z nepřeberného množství typů i různých cenových relací. Kriteria pro jejich výběr jsme rozebrali v předchozím článku Jak vybrat rotoped. "Hitem" posledních let jsou takzvaná spiningová kola jednoduché robustní konstrukce ve většině případů i bez cyklocomputerů a zároveň vyznačující se neméně robustními pořizovacími cenami. Jsou vhodná především pro spinning, což je skupinová forma "ježdění" na těchto kolech pod vedením instruktory ve větších fitnesscentrech.

[editovat] Eliptické trenažery

(z tv reklamy známý Orbitrek), jsou v podstatě rotopedy bez sedla. Pohybová činnost probíhá ve stoji a za pomoci práce rukou, kterými přitahujete a odtlačujete páky propojené převody se šlapadly. Nohy opisují přibližně kruhovou nebo spíše elipsovitou dráhu. Jedná se tedy s ohledem na klouby o relativně šetrný klouzavý pohyb (nejvíce mi připomíná chůzi na sněžnicích), ovšem nepříliš vhodný pokud trpíte problémy s koleny či kyčlemi. Tělo na těchto přístrojích procvičíte dosti komplexně, jak svaly paží, zad a hrudníku, tak i stehen na přední straně a i svaly hýžďové.

[editovat] Stepery

jako u předchozí skupiny, opět cvičíte v stoji, šlapete na dvě páky, pažemi se pouze přidržujete za madlo. Tyto přístroje přibližně napodobují chůzi do schodů. Ke kloubům dolních končetin jsou podstatně méně šetrnější než v předchozím případě, větší důraz je zde na procvičení hýžďových svalů a přední strany stehen. Horní část těla je zde zcela "mimo hru".

[editovat] Veslovací trenažéry

jejich název je dosti výstižný, imitují veslování na lodi. Pro domácí použití se většinou nabízejí stroje, kde veslujete pomocí pák a dle mého názoru nejsou téměř k ničemu. Viděl bych je jako určené opravdu nenáročnému uživateli k protažení po zaměstnání bez dalších nároků a očekávání. U "slušných" trenažérů přitahujete k trupu lano či textilní pás navíjející se na buben s magnetickou či vzduchovou brzdou. Ceny u tohoto druhého typu se samozřejmě pohybují v poněkud vyšších rozmezích. V obou případech sedíte na pojízdné sedačce s chodidly nohou pevně připoutanými. Zaměstnány jsou především zádové svaly včetně vzpřimovačů, bicepsy paží, stehenní svaly a svaly hýžďové. Při této aktivitě není radno zapomínat na doplňkové posilování břišních svalů pro předejítí problémům s bederní páteří. Zpočátku při veslování možná břišní svaly ucítíte, ale jsou procvičovány nedostatečně, působí zde pouze jako stabilizátory trupu. Nevýhodou těchto strojů je jejich náročnost na dostatek místa.

[editovat] Jiné

Kategorie: Vybavení