Křečové žíly a cvičení

Z CWiky

Přejít na: navigace, hledání

Křečové žíly (též varixy, městky) jsou částí daně, kterou platíme za svou vzpřímenou postavu. Touto poruchou dnes trpí velká část dospělé populace a především žen, proto si zajisté zaslouží naši pozornost.


[editovat] Jak křečové žíly vznikají?

Krev z dolní části těla je na své zpáteční cestě k srdci nucena překonávat velkou vzdálenost proti zemské přitažlivosti. Žíly jsou vybaveny tzv. žilními chlopněmi, které omezují zpětný tok krve vlastní vahou do končetin. Krev ovšem není pouze nasávána srdeční pumpou. Svou nezastupitelnou roli při tomto transportu sehrávají i svaly dolních končetin, které při své činnosti stlačují střídavě žíly a pomáhají tak krev "posunovat" k srdci.

Při "křečových žilách" dochází k chorobnému rozšíření stěn žil. Ty, pokud jsou těsně pod povrchem, lze potom vidět jako uzlovité či provazcovité útvary pod kůží. Ne v každém případě dochází k dalším chorobným stavům či komplikacím. Ovšem někdy je rozšíření tak velké, že chlopně nemohou zabraňovat zpětnému toku krve do nohou, kde dochází k jejímu hromadění. Zároveň tak nemůže být odkysličená krev nahrazována okysličenou, což se navenek může projevit křečemi ve svalech - proto křečové žíly. V krajních případech dochází až ke vzniku bércových vředů či k zánětům žil.

Vznik a rozvoj křečových žil je ve velké míře dán rodinou dispozicí ale zároveň je hodně ovlivněn stylem života a práce. Častěji postihuje osoby, které jsou v práci nuceny dlouhodobě stát, či přenášet těžká břemena. Negativně působí i nadměrná tělesná hmotnost. U žen se objevuje často v době těhotenství v důsledku hormonálních změn a zvýšení tělesné hmotnosti. Na vznik křečových žil může mít vliv i nošení gumových podvazků, které zaškrcují oběh v podkolení či na stehnech (ve škole jsme nesměli nosit na tělocvik "podkolenky"). Zrovna tak negativní vliv může mít i nevhodný tvar židle v zaměstnání či nesprávný způsob sezení. Židle by neměla mít zdvižený přední okraj, který by vás tlačil zespodu do stehen, nohy by měly být nejlépe na nějaké nízké podložce a nikoli "nohu přes nohu". Doporučuje se několikrát za den zaujmout polohu s vyvýšenými dolními končetinami. Takže nohy na stole jsou ze společenského hlediska nepřípustné, ale z medicínského prospěšné - dejte si tedy doma před křeslo či pohovku nějakou stoličku či taburet.



[editovat] Křečové žíly a cvičení ve fitu.

Jak jsme si vysvětlili před chvílí, negativní vliv na křečové žíly má především statická námaha dolních končetin, rozumná pohybová aktivita je naopak prospěšná a pomáhá nohy zbavovat odkysličené krve. (Samozřejmostí je, že nebudete cvičit při akutním zánětu žil.) Je pravda, že některé prameny uvádějí jako zdroj problémů i přetěžování nohou při sportu, ale nedomnívám se že k této situaci dochází ve fitu. Teoreticky by tak negativně mohly působit například dřepy při pokusech o maximální výkon při jednom či dvou opakováních, ale určitě ne při běžně používaném rozsahu kolem 10 a více.

Další problém by snad mohl vzniknout u předkopávání v sedu na přístroji a to u těch přístrojů, na kterých sedíte hodně "utopení" vzadu a cítíte tlak hrany sedáku do zadní strany stehna. Většinou ale stačí přizpůsobit si vhodně hloubku sedu odklopením opěradla přístroje.

Není ani důvod vyhýbat se procvičování lýtek ať v sedě, či ve stoji a pokud snad po těchto cvicích máte příliš silný pocit překrvení nohou, stačí si na chvíli lehnout na záda s nohami opřenými o zeď. Pokud se vám zdá, že přes tato ujištění vám posilování neprospívá, stačí když začnete upřednostňovat procvičení nohou v polohách v lehu, nebo v pozici, kdy jsou výše než trup. Jedná se o cviky jako tlaky nohou na legpressu (vodorovném, šikmém, kolmém), výpony na tom samém stroji, zakopávání v lehu na přístroji a pod.

Pokud se budete řídit především tím, co vám "řekne" vaše vlastní tělo, není proč se cvičení obávat.

--Rot0rek 12:34, 5. 5. 2008 (CEST)

Osobní nástroje