Kopřiva dvoudomá - jak ji možná neznáte

Kdo by ji neznal? A kdo se ještě neseznámil s její nepříjemnou vlastností - žahavostí? Najdeme ji (třeba i potmě) v příkopech cest, na navážkách a rumištích, u zemědělských objektů apod. V zahradě se z ní stává velmi nepříjemný a odolný plevel, rozmnožující se především oddenky. Pro tyto vlastnosti jí buď vyhlašujeme nemilosrdný boj nebo kolem ní obcházíme uctivým obloukem. Přitom to není v žádném případě nezajímavá rostlina a zejména dříve to byla velmi vážená léčivka.

Její druhové jméno "dvoudomá" nám prozrazuje, že vytváří zvlášť rostliny se samičími a zvlášť se samčími květy. Je to velice proměnlivý druh, takže jednotlivé formy se mohou poměrně dost lišit ve vzhledu listů. Pokud si ji spletete s její příbuznou kopřivou žahavkou, nic se neděje, neboť má naprosto stejné použití.

Sbírají se listy nebo nezdřevnatělá nať mladých a zdravých rostlin (já bych to bez rukavic nezkoušel a sbírat je v příkopu u dálnice taky asi nebude to pravé). Suší se na vzdušném místě ve stínu. Sušení musí proběhnout poměrně rychle, aby si droga (tak se říká mj. usušeným léčivkám - tedy nic do žíly) zachovala zelenou barvu.

Kopřivy se zpracovávají i průmyslově jako zdroj pro výrobu chlorofylu, který má široké uplatnění ve farmacii ale i kosmetice. Obsahuje široké spektrum dalších látek včetně vitamínů a aminokyselin.

V lidovém léčitelství se kopřiva používá jako močopudný (s tímhle diuretikem určitě nebudete mít problémy při antidopingové kontrole na závodech), protikrvácivý, protirevmatický a protizánětlivý prostředek. Pomáhá snižovat hladinu krevního cukru při cukrovce. Můžete ji vyzkoušet i při stavech únavy, ekzémech, akné, alergiích ale třeba i při žaludečních potížích. Obsahuje látky nutné pro krvetvorbu, i přímo povzbuzuje činnost kostní dřeně. Má kladný vliv na žlázy s vnitřní i vnější sekrecí a podporuje celkovou látkovou výměnu a trávení (co tomu říkáte, páni kulturisti?), proto bývá jednou z hlavních složek "jarních" bylinných čajů, které mají pomoci vyčistit tělo po zimě od různých zplodin. Pro kulturisty bude prospěšné nasadit kopřivovou kůru během nebo po skončení "objemovky" aby došlo k vyplavení močoviny a kyseliny močové z organismu. Tyto látky vznikají při obsahu velkého množství bílkovin ve stravě a tělu moc právě neprospívají. Při nedostatečném vyplavování kyseliny dochází k rozvoji dny - při ní se krystalky kyseliny usazují v kloubech s následnými problémy.

Zrovna tak je možné kopřivovou kůru použít v období, kdy se snažíte hubnout pro její harmonizující vliv na metabolismus.

Odvarem z kopřiv (100 g nařezané drogy se vaří půl hodiny v 1 litru vody s trochou octa) si můžete "hnojit" vlasy - snižuje se tak vypadávání vlasů a kombinuje se s popíjením kopřivového čajíku.

Čaj se připravuje zalitím čajové lžičky drogy šálkem vařící vody a následným asi 10 minutovým vyluhováním. Při kůrách se pije čaj na lačno 2 až 3 krát denně. První šálek předchází asi tak půl hodiny snídani. Bylinkové čaje se pijí pokud možno neslazené - nebojte, kopřivový nechutná nijak nepříjemně.

Kategorie: Bylinář