Progresivní zvyšování odporu

Nejedná se o odpor ke cvičení, ale o zvyšování odporu - nebo chcete-li hmotnosti - závaží na přístroji nebo čince. (Někdy ovšem s výší zátěže stoupá i odpor k cvičení ale o tom až jindy v článku o psychologických aspektech tréninku .)

Tuto metodu zkvalitňování tréninkového procesu jste zřejmě již začali používat aniž jste tušili o její existenci. Jedná se o zcela prosté postupné zvyšování zátěže při jednotlivých cvicích. Nedávno ještě těžká závaží vám připadají najednou lehká a většinou je vám všem jasné, že je třeba poněkud "přitlačit na pilu." Píši většinou, neboť obzvláště ženy neochvějně setrvávají u hmotností s kterými začaly před dvěma měsíci cvičit a se stejnou neochvějností vám budou za další měsíc tvrdit, že celé to cvičení ve fitu je stejně k ničemu, že se nedočkaly žádných výsledků. Ani nemohly!

Takže kde je zádrhel? Jakmile začnete procvičovat sval s určitou zátěží, nastupuje v něm a v celém organismu celá řada procesů. Jejich konečným důsledkem je zlepšení a ustálení výkonnosti na nové úrovni. Slovo ustálení v předchozí větě bychom měli několikrát podtrhnout. Pokud sval (a celý organismus) nedostane nové a silnější podněty zastaví se jeho další pokrok. Jedním z takových podnětů je právě zvýšení odporu zátěže. Jestli se u cviku "neflákáte" zjistíte značně prostým způsobem: V poslední sérii testovaného cviku se pokusíte provést o 3 až 5 opakování více než vám předepisuje váš plán (třebas fiktivní ve vaší hlavě). Zvládnete-li těchto pár opakování navíc s úsměvem na rtu, je to jasné - je třeba skončit s lenošením. Nezvyšujte ale závaží po velkých skocích. Je lepší snažit se přidat co trénink 2 kg na činku nebo stroj, než si "navalit" o 10 kg víc a pak s novou váhou zápolit bez evidentního zlepšení další měsíc.

Kategorie: Tréninkové principy